Drogy provázejí lidstvo po tisíciletí. Jde o to, s jakým cílem a v jakém dávkováni tu kterou látku použijeme. Tatáž látka může byt v určitém případě lékem, v určitém drogou. Lidé od pradávna využívali obojího. Každá kultura mela svou drogu. Ta bývala běžnou součástí legend, mytu, prosté tradice. Ovsem ve většině případů nevyvolávala žádné nepřijatelné důsledky, byla obvyklá, byla součástí oné kultury, nevedla k rozkladu. Droga mela svou jasně vymezenou úlohu (např. jihoameričtí Indiáni žvýkali koku, aby přežili určitá období svého života, opium bylo součástí meditaci čínských filozofu a učenců, halucinogeny hrály významnou úlohu v rituálních obřadech většiny kultur). Vědělo se také, jak regulovat její nadměrné užívání. Droga tolerovaná tou kterou kulturou či společenstvím se prakticky nedostala za její hranice.

Vývoj:

Se vzrůstajícím obchodem a objevováním "světa" se začaly objevovat i slasti přivezených drog (např. tabák z Ameriky, opium z Orientu). V 19. století znal civilizovaný svět téměř všechny typy dnešních drog. Jejich zneužívaní se však stalo záležitostí velmi úzkého okruhu dobré ekonomicky situovaných lidi. V tomto období se jiné drogy kromě alkoholu a tabáku nestaly masovější záležitostí, ačkoli byly ve většině případech volně dostupné.

20. století je stoletím překotného vývoje a převratných změn, jak politických, tak ekonomických, ale i technických a společenských. Po obou světových válkách, v dějinách ojedinělých svou rozsáhlostí a brutalitou a po odhaleni stalinských praktik, se pro mnohé stává pojem sila a moc téměř totožná s obsahem slova zlo. Hledají se východiska. Šedesátá léta znamenají v drogové oblasti bezesporu revoluci. Během těchto let se uskutečnil pokus volně včlenit dosud málo známé drogy do života moderní přetechnizované společnosti. Pomoci nich mělo lidstvo dospět k jakémusi vyššímu vývojovému stupni myšlení i jednání. Tak, jako mnoho spasitelných receptů v dějinách, ani tento nebyl ten pravý. Ba právě naopak. Drogy se staly masovou záležitostí se vším negativním, co k nim neoddělitelně patří. Zoufaly pokus o řešení krizové situace vedl koncem sedmdesátých let v USA k vyhlášení tzv. drogové války. Zřejmě také proto, ze se v ni nebojovalo proti konkrétním problémům, které konkrétní droga na konkrétním místě způsobuje, její výsledek nebyl dobrý (spousty proinvestovaných peněz, ale rozhodne ne společnost bez drog).

Čechy

Klasickou českou drogou je pivo (kombinace alkoholu s chmelovým výtažkem má zvláštní tlumivé účinky). Jiné drogy se v Čechách ve větším měřítku neužívaly. V 19. století se více rozšířilo kouření tabáku a požívání alkoholu. V době první republiky se stalo módní záležitostí kouření kokainu, ale pouze ve vybrané společnosti. Socialistické Československo bylo relativně odříznuté od světového obchodu s drogami. Plnilo pouze roli tranzitní země. A také ani československá koruna nebyla pro drogovou mafii zajímavou měnou. Problémy s alkoholem, které tady rada lidi mela, se dlouhou dobu umele skrývaly. Po domácku vyráběný pervitin a braun byl záležitostí poměrně malé skupiny lidi. Teprve v druhé polovině 80.let se více začala pěstovat a kouřit marihuana. Po listopadu 1989 se situace dramaticky změnila. V současné době jsou drogy všeho druhu k dostání všude (zejména ve větších městech - v klubech, školách, na ulici...). Užívá je stale vice lidi. Nejohroženější skupinou se stala 15 - 25 letá mládež.

Proč jsou drogy v dnešní společnosti ?

Moderní přetechnizovaná doba vedle výhod a vymožeností, které přinesla a přináší, má také své minusy. Jejich kořeny jsou velmi hluboké, vzájemně spjaté a postihnout je v celé šíři zde není dost dobře možné. Pokusím se jen nastínit několik myšlenek ve spojitosti s drogovou problematikou:

1.Rozbila se původní struktura světa. Vše, co po staletí budovalo určité kultury se pomalu rozplývá, prolíná, mísí mezi sebou, ztrácí kořeny, svůj původní účel i význam (rituály, myty, tradice, umění...). Člověk je jakoby vykořeňován. Nová, celosvětová, univerzální kultura je pro jedince příliš obsáhlá a především odcizena. Droga na chvíli dokáže tento pocit ztracenosti a odcizení přehlušit.

2.Tím, že se drogy rozšířily po celém světě, padly zvyky, které se k té které droze v té které kultuře vazaly a které bránily jejich zneužívaní.

3.Socialní kontrola a tlak konkrétního, známého, osobního a blízkého okolí, mající podtext ochrany, zvláště v anonymních městech chybí. Jiný odosobněný tlak vyvolává spíše opak - chuť dát si drogu.

4.Určité vzorce chování a určité prostředí (nejen v rodině, ale i v širším okolí), dávající určitou jistotu, jsou postupně stírány, ne-li ničeny. V droze lze na určitou dobu tuto jistotu nalézt.

5.V rozbitém, do jisté míry chaotickém světě, je stale těžší nalézt pevný záchytný bod, své vlastní místo. Tento stav vyvolává v člověku strach a úzkost. Tento strach a úzkost dokáže droga na určitou dobu potlačit.

6.Drogy jsou opředeny mýtem. Dávají možnost nahlédnout někam, kam běžně není přistup a navíc je to ve většině případů zakázané, tím pádem o to lákavější.

7.Jsou zdrojem tolika různých příjemných prožitků (z počátku) a to teď hned a bez námahy.

8.V drogách se točí obrovské peníze. A společnost, ve které žijeme, je, ať chceme či ne, především tvrdé materialistická.

I.zde také samozřejmě platí výše uvedené obecné důvody, včetně několika dalších:

1.Mnoho lidí bylo svým způsobem naivních v doufání, že demokracie přinese jen krásné.

2.Společnost byla naprosto nepřipravena čelit drogové expanzi.

3.I přes nekteré varovné hlasy byl problém podceněn. Je velmi náročné vytvořit celospolečenský a koordinovaný postup v oblasti prevence a resocializace. Bylo třeba začít s dostatečným předstihem.

4. Drogové mafie velmi rychle využily možností nového odbytiště a tradičně dobrého organizačního a inteligenčního potenciálu zdejších obyvatel.

5.Pád socialismu a konflikt v zemích bývalé Jugoslávie otevřel nové drogové trasy, z nichž některé vedou také přes naši výhodně položenou republiku. Jedna se zejména o jednu z větví heroinové Balkánské cesty a kokainovou Jihoamerickou cestu.

6.Poměrně kvalitní chemický průmysl a dobrá odborná vzdělanost umožnily rychlý vznik malých továrniček a laboratoří na výrobu syntetických drog.

7.Nevyhovující stav legislativy.

8.Nedostatečné množství specializovaných policistu.

9.Snadná dostupnost drog, určitá módnost a přídech zakázaného ovoce udělaly a dělají na české drogové scéně své.

Česká drogová scéna se dělí v cenováte na pervitinisty a heroinisty - ti začínají mírně převažovat. Nejčastěji současné užívaná droga je tabák a marihuana.